Spálov

Spálov: nejkrásnější vesnička v Poodří

Sotva vystoupíte na spálovské návsi z autobusu, přiběhne vás přivítat droboučké kotě, které se vzalo bůhví odkud. Na stromech dozrávají jablka, mezi domy se na šňůrách suší bílé prádlo. Na kostele odbíjí poledne a děti s křikem běží ze školy na oběd. Venkovská idylka už nemůže být malebnější. Vítejte ve Spálově, která patří k nejkrásnějším vesničkám v Poodří. 

Tady v regionu to nebylo s živobytím nikdy jednoduché. Hluboké lesy byly neprostupné a všude bylo daleko. Dařilo se tu však těžbě stříbra a rudy, a možná i proto tu někdy v 16. století vznikla tvrz, která doplnila tehdejší usedlost. Kromě ní tu byl také poplužní dvůr s ovčírnou, zahradmi, štěpnicemi, loukami, pivovarem, horami, lesy, rybníky, mlýn, pila a pstruhová řeka Něčín. 

Ráz horské osady si dnešní městys Spálov uchoval až do dnešních dní. Mezi chalupami najdete travnaté chodníčky a sem tam husu, která se s housaty batolí k potoku. Na dvorech rostou staré hrušně, ve stínu posedávají místní, kteří zrovna dneska nemusí do práce. 

Spálov je sice nevelká obec, ale mají tu hned několik úžasných míst, kvůli kterým stojí za to se sem vypravit. Za prvé je to místní pekárna, kde se peče chléb v peci staré 100 let. Psali jsme o ní článek, přečíst si ho může tady. 

Kromě pekárny tu mají jednu velkou zvláštnost. V hloubi lesa tu zeje díra do země. Bývalý břidličný lom je během roku vcelku nezajímavé místo, ale v zimě se promění ve skálu plnou pokladů. Ze země i ze stropu tu rostou ledové krápníky a záclony roztodivných tvarů a barev, na které se sem chodí dívat lidé z celého kraje. Takovou nádheru si nesmíte nechat ujít. 

Foto: Roman D´Agnolo

Do Spálova se ale jezdí i v létě. Kousek pod vesnicí je totiž poutní místo Panny Marie ve skále se studánkou s křišťálově čistou vodou. Jak říkají sami místní: „Není zde žádná svatyně, ba ani kaplička. Zato příroda obklopila toto tajuplné místo zvláštním mystickým půvabem. Chrámovou klenbu nahrazují košaté koruny buků a javorů, kněžiště vždy s bohatě ozdobeným oltářem tvoří skalní stěna s nehlubokou jeskyňkou, v níž stojí soška Bohorodičky, přístupná po krátkém kamenném schodišti.“ (viz web obce Spálov). Je to kouzelné místo, které vás dojme a přinutí na chvíli se zastavit a nechat svět jenom tak plynout. 

Tím ale nekončíme. Ve Spálově mají také nejmenší větrný mlýn v Čechách. Balerův větrný mlýn je velký sotva jako vzrostlá trnka. Na výšku má necelé 4 metry. Postavil jej v roce 1929 František Baler poté, co v obci zaniklo 7 větrných mlýnů. Mlelo se tu krátce. V roce 1938 zručný mlynář zemřel a mlýn od té doby chátral. Díky nadšení místních i přespolních se podařilo tuhle křehoučkou památku zachránit, dnes je tu malá expozice mlynářství a taky zastávka Pohádkového Poodří.  

Jestli je Spálov malou obcí, měli byste teprve vidět Heltínov. Spálovská starostka Ludmila Sucháčková nemůže odolat tomu nám Heltínov ukázat. Cestička sem se vine opuštěnými lesy, široko daleko ani živáčka. Najednou se před vámi z lesa vyloupne pár chalup. A to je vlastně všechno. Heltínov je maličká osada svažující se z kopce k potoku, je tady pár chalup, zvonička a maličký taneční parket. A protože tu není zrovna provoz, sotva dorazíme na náves, otevřou se vrata a drobná paní volá na starostku: „Liduško! Tak jsem tě dlouho neviděla. Pojď na šťopku.“

A najednou jsme za vraty, ve skleničce se třpytí trnková pálenka a paní sousedka nám vypráví o tom, že když v zimě nasněží, zapíchne se dole pod kopcem do sněhu láhev slivovice a celá vesnice sáňkuje tak dlouho, dokud je čím se zahřát. 

Nádherný kout krajiny, jakým je Spálov a jeho okolí, je tím nejkrásnějším místem, kde začít prozkoumávat Poodří. Pěšky, s rukama v kapsách a velmi rozvážným krokem. Uvidíte, že budete mít na co koukat. 

Autor, foto: L. Blažková

Finančně podpořeno z rozpočtu Moravskoslezského kraje