Poodří - Moravské Kravařsko

Skotnice – historie blízká i vzdálená

 

 

Skotnice – historie blízká i vzdálená

Skotnice – historie blízká i vzdálená

Skotnice leží (jak jinak) v Poodří. A jako taková je to obec roztáhnutá jako lžíce medu. Taky jsme se nachodili, než jsme ji celou prošli. Ale bylo na co koukat. Maličké, ale velmi živé muzeum, ve kterém bydlí skřítek Plamínek, Hončova hůrka plná pokladů, obecní sad, hospůdka, kavárna a komunitní centrum Studánka, kaple a pramen, ze kterého pil Jan Sarkander. Na jednu malou obec je toho až až. 

Vcházíme do Muzea venkovského života ve Skotnici a nestačíme koukat, jak je tu živo. Místní babičky a tetičky už jsou na nás připravené, derou peří o stošest, zpívají u toho krásným nářečím, cpou nám do kapes trojctihodné koláče a smějí se na celé kolo. Dokonce i strejce s basou a harmonikou si na nás vzaly. Na své muzeum jsou tady totiž patřičně pyšní. Kdejaké polní náčiní, kuchyňské nádobí, vyšívaný ubrousek, ba i kroj, si tu našel své místo. Pečlivě vystavený, pečlivě opečovávaný. Vytahují se fotky a vzpomíná se, kdo je kdo. Ani se nám odtud nechce. 

Skotnice

Čeká nás ale další zajímavá zastávka. Pan místostarosta nás vede na nedaleký kopec Hončova hůrka. Je krásné podzimní ráno, svět se jenom třpytí. Je odtud nádherný výhled do krajiny Poodří. Aby ne, stojíme totiž na vyhaslé sopce. A díky tomu je tenhle kopec tak bohatý na vzácné minerály a horniny. Objevují se tu hledači pokladů, ale kdysi to bývalo místo, kam si chodili místní kluci hrát. Taky se tu pěstovala vinná réva, byl tu kamenolom a hořely tu Příborské ohníčky. Co to bylo? V první polovině 20. století tu občas byly k vidění plaménky až 30 centimetrů vysoké, které vytvářely kruhy a z větší dálky připomínaly požár. Přitom šlo o metan, který unikal z podloží. Metan se pak začal jímat pro průmyslové využití a bylo po ohníčkách. 

Skotnice

Pan místostarosta s geologickým kladívkem v rukách nás tudy provází a ukazuje nám zvláštní červeň klinoptiolitu, který se tu kdesi hluboko v hoře nachází. Smutně také pokyvuje hlavou nad dírami po sběratelích polodrahokamů, kteří kopec občas berou ztečí. 

Skotnice

Z nádherného výhledu z tajuplné Hončovy hůrky se vydáváme dál. A protože je tak akorát čas na něco dobrého, míříme do Studánky. Studánka je velmi stylová vesnická hospůdka pod rozložitým stromem. V létě se tu skvěle sedí na zahrádce, teď na podzim je příjemné zajít si dovnitř na skvělou kávu. Mívají tu koncerty, stavění máje, workshopy, dílničky, karnevaly, maličký sekáč a vůbec se starají o to, aby to tady v místní části Skorotín (a vlastně i v celé Skotnici) žilo. 

Ještě to tu ve Skotnici ale nemáme hotové. Pokračujeme k Božím mukám, které jsme míjeli cestou z Příbora. Klasicistní stavbička je dnes na velmi špatně přístupném místě, od lidí ji dělí frekventovaná silnice. Přitom se tady v Poodří a v celém Moravskoslezském kraji jedná o ojedinělý kousek. Třípatrová zastřešená boží muka s nikami, ve kterých jsou vyobrazeni patroni a světci, pochází z první poloviny 19. století. 

Boží muka

Jen kousek odtud je studánka Sarkanderka, kterou prý objevil Jan Sarkander, když pobýval v Příboře. Pro poutníky z Kysuc i Polska to bylo významné zastavení na cestě do Oder, pramen pitné vody a místo k odpočinku. Voda je i dnes průzračná, ledová a lahodná. A prý je tím nejlepším na ředění domácí pálenky. Pramen stráží kaplička sv. Jana Sarkandera. 

Skotnice

 

Tak, a to by bylo dnes asi všechno. Ještě se budeme chvilku toulat a stavíme se na pozdní oběd U Žabáka. Přece je tu ještě pár míst, kam bychom rádi nakoukli. 

Text, foto: L. Blažková 

Finančně podpořeno z rozpočtu Moravskoslezského kraje

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 159
TÝDEN: 340
CELKEM: 962922