Antonín Jan Nepomuk Brosmann - barokní hudebník

Antonín Jan Nepomuk Brosmann

(P. Damasus a Sancto Hieronymo)

* 7. 9. 1731     Fulnek

+ 16. 9. 1798  Příbor

barokní hudebník a hudební teoretik

Pozoruhodná skladatelská osobnost piaristického řádu, nejen rozsahem dochovaného díla (100 skladeb), ale především jeho kvalitou. Hudební vzdělání získal u augustiniánů ve Fulneku.

V r. 1750 vstoupil do piastritického řádu, působil jako prefekt a profesor filozofie piaristické školy v Mikulově, později po šest let jako prefekt a profesor v Bílé Vodě.

V letech 1768 - 1775 byl regentem Lichtensteinova zpěváckého semináře v Kroměříži, pak rektorem koleje v Příboře, kde se stal v červenci 1787 prefektem kláštera. Zde také zemřel ve věku 67let.

Byl nadaným skladatelem a měl značné nadání v oboru hudební vědy a hudebního umění.Ve skladatelské činnosti věnoval se především církevním skladbám, hlavně offertoruím. Složil dvě sepolkra, oratorium a kantátu „Zur Zeit des Türken Krieges“ (1790). Jeho skladby z let.1763 - 1795 jsou uloženy v Kroměříži (zde i skladatelův latinský životopis podle P. Acháce Černého), v Národním muzeu v Praze, v Hudebním archívu Slezského ústavu ČAV v Opavě a v Hudebním archívu Moravského muzea v Brně. Profesor Brosmann napsal také tři teoretické spisy o hudbě „De modo instituendi in cantu“ (O způsobu vyučování zpěvu), de directione musicae (O řízení hudby), a „De regulis composicionis“ (O pravidlech skladby) Brosmannovy duchovní skladby se provozovaly také na příborském farním kůru. Dochovalo se odtud devět jeho skladeb, opsaných vesměs tehdejšími hudebníky farního kostela ještě za Brosmannova života. Za zmínku stojí takzvaná "Farní mše in C“ pro soprán, alt, tenor, bas, dvoje housle, hoboje, lesní rohy a varhany, zkomponovaná roku 1793.

V pojetí skladatelské činnosti vycházel Brosmann z neapolské školy a klonil se k brixianismu (podle skladatele F. X. Brixiho). Jeho dílo bylo známější na Moravě a ve Slezsku než v Čechách.