Hřbitovní kaple sv. Rodiny Odry

Historie 

Výstavba hřbitovní kaple sv. Rodiny v Odrách souvisela s potřebou vzniku sakrálního objektu v těsné blízkosti tzv. „nového“, předměstského hřbitova. Původní hřbitov se nacházel v jihovýchodní části města uvnitř hradeb v bezprostřední blízkosti farního kostela sv. Bartoloměje. Jelikož případnému rozšiřování hřbitova bránil průběh městského opevnění a město se rozrůstalo o nově vzniklá předměstí, byl v roce 1570 při Horním předměstí zřízen „nový“ hřbitov. Oba hřbitovy funkčně koexistovaly až do roku 1785, kdy z nařízení císaře Josefa II. bylo zakázáno pohřbívání uvnitř městských hradeb a pohřebiště okolo farního kostela bylo zrušeno. O možnosti vzniku sakrální stavby u „nového“ hřbitova se uvažovalo již ve 2. polovině 17. století, k její realizaci však došlo až v letech 1718–1719 za faráře Jindřicha Aloise Prokopa. Hřbitovní kostelík byl zasvěcen členům svaté Rodiny, Ježíši Kristu, Panně Marii a Josefu. Nejstarší adaptace a opravy kaple lze datovat do poslední čtvrtiny 18. století. Pro podobu interiéru byla na více než 150 let nejzásadnější oprava z roku 1862, kdy došlo k podbití původního malovaného trámového stropu rákosem s vápennou omítkou a fabionem po obvodu. Důvodem jeho překrytí, resp. požadovaného, ale neprovedeného odstranění, byla nepochybně jeho zchátralost, jež se musela týkat také na sucho provedených, zaprášených maleb. Další velká rekonstrukce, která se negativně podepsala do podoby kaple, byla adaptace kaple na smuteční síň v roce 1985. V létě 2015 byla zahájena poslední velká oprava kaple, která přinesla řadu nečekaných objevů.

Zdroj: Muzeum Oderska

Finančně podpořeno z rozpočtu Moravskoslezského kraje