Poodří - Moravské Kravařsko

K Bíloveckému větrnému mlýnu (cyklo, 37 km)

 

 

K Bíloveckému větrnému mlýnu

(Cyklo 37 km)

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Červený bod – výchozí stanoviště a cíl trasy

1. Butovice: náves, kostel Všech svatých, kaple sv. Anny, park, pomník RA

2. Socha Madony, Bývalý mlýn, náhon, mostek, rybník, sportovní areál

3. Historické kamenné mosty, nově vytvořená vodní plocha 

4. Kujavy: kostel sv. Michaela archanděla, kříže, podstavec s Madonou

5. Děrné: areál kostela sv. Petra a Pavla, kříže, boží muka

6. Dřevěný větrný mlýn nad Dolním Novým Dvorem

7. Odbočka k Hublesce (lesík, jezírka a nově instalovaná křížová cesta)

8. Bílov: restaurace, kostel sv. Vavřince, rozhledna Kanihůra

9. Studénka: Starý a Nový zámek (vagonářské muzeum), areál kostela

Trasou budeme stoupat kolem Děrenského potoka až do míst, kde nad jeho prameny za osadou Dolní Nový Dvůr stojí v polích dřevěný větrný mlýn. Jeho komentovanou prohlídku je možné si objednat v bíloveckém Informačním centru. Vracet se budeme polní cestou kolem Hublesky a rozhledny Kanihůry u Bílova zpět do Studénky.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Barokní kostel Všech svatých byl postaven v letech 1775 – 81, věž dokončena v r. 1830. Byl postaven na místě původního, dřevěného kostela, v jehož věžičce byla tehdejším duchovním správcem nalezena pergamenová listina, odkazující se k roku 1372. V době pobělohorské protestantská farnost zanikla a farníci byli přifařeni pod Bartošovice. Když pak zdejší vrchnost usilovala o zřízení samostatné duchovní správy, bylo nutné nahradit zchátralý dřevěný kostel novým. Než byl kostel postaven, scházeli se farníci na bohoslužby v nedaleké, prostornější kapli sv. Anny.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

S centrem obce sousedí Domov pokojného stáří sv. Anny, provozovaný Charitou Studénka a přilehlý park se sousoším Rudoarmějců.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Socha Panny Marie Neposkvrněného početí u bývalého Klášterního – Herrmannova mlýna, dnes obytný dům.

Mlýn byl založen v r. 1661 za probošta augustiniánského kláštera ve Fulneku Pavla Brugmana (druhotně osazená pamětní deska). V r. 1696 za probošta Bohumíra Thama prodal klášter mlýn Jiřímu Werberovi. Další majitelé – chronologicky: Jan Werber, Jiří Bým, Jiří Srůbek, Jiří Srůbek, Vavřinec John, František John, Josef John, Josef John, Josef Liebischer (kol. r.  1900 mlynář propadl alkoholu, postupně rozprodává hospodářství a r. 1907 prodal celý mlýn Františku Hermanovi. 1942 – 1945 je mlýn uzavřen, v r. 1949 znárodněn a ukončen provoz. V r. 1982 mlýn zrušen a přestavěn na obytný dům. Od r. 2012 je majitelem Jaromír Herman.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Madonna Immaculata concepto – Neposkvrněné početí Panny Marie.

Panna Marie byla vnímána jako druhá Eva, na kterou se vyskytují ve výtvarném zobrazení narážky, zejména stojí na hadu (příp. drakovi), jehož hlavu má rozdrtit její símě – tedy symbolické předurčení Krista, který porazí Satana. Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a korunou dvanácti hvězd kolem hlavy (tento atribut chybí). Dvanácti až třináctiletá dívka, v bílém šatu a modrém plášti, ruce složené na prsou nebo sepnuté v modlitbě (v tomto případě s Jezulátkem), se srpkem měsíce otočeným špičkami dolů a s františkánským provazem se třemi uzly kolem pasu. Tato podoba je v různých obměnách nejrozšířenější. Měsíc ale bývá často (tak jako v tomto případě) špičkami vzhůru. 

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Pustějovský rybník, přináležel k majetku Klášterního mlýna.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Nezpevněná obslužná komunikace.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Historický kamenný most přes Děrenský potok u obce Kujavy.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Nově vzniklá vodní plocha u obce Kujavy. Soukromý pozemek.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Kujavy – empírový kostel sv. Michaela archanděla. Základní kámen stavby kostela byl položen r. 1830, dokončen o tři roky později. Vysvěcen 12. června 1834.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Památkově chráněný kříž a Madona na podstavci před vchodem na hřbitov.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Původní gotický kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. v Děrném, barokně přestavěn v r. 1680. Některé gotické prvky v kostele byly zachovány – např. klenba, nebo ramena křtitelnice. Nad vchodem na hřbitov je vyobrazena plastika erbu pánů s Vrbna. Pískovcový kříž z r. 1882 před kostelem byl opraven v r. 2005.

 

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Nad křižovatkou v Dolním Novém Dvoře vpravo v poli, na samé hranici katastru Staré Vsi u Bílovce, stojí osamocená stavba větrného mlýna. Byl postaven v roce 1878 a na nynější místo byl přesunut zřejmě v roce 1910 z nedalekého Leskovce u Březové. Větrný mlýn sloupového, neboli německého typu, je na Bílovecku posledním svého druhu. V letech 1965 a 2000 se dočkal oprav a je přístupný veřejnosti. Návštěvu s komentovanou kostýmovou prohlídkou s ochutnávkou ekologických potravin je možné domluvit na Informačním centru Bílovec ve Staré sýpce u Bíloveckého zámku. Mlýn je součástí Technotrasy Moravskoslezského kraje.  

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Revitalizované jezírko v  lesíku Hubleska nad stejnojmennou vilou bývalého majitele firmy Massag (Mathias Salcher Sohne Aktien Gesselschaft - Wagstad/1856), Jindřicha Salchera – dnes obytný dům. Jezírko využívá místní rybářský svaz.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Pozůstatek kamenného mostku na jedné z pěšin v lesíku Hubleska.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Rozhledna Bílov jinak také řečeno rozhledna Kanihůra se nachází na vrchu Kanihůra, (345 m n. m.) východně od obce Bílov, v přírodním parku Oderské vrchy. Nahradila tak po více než 50 letech již zbořenou dřevěnou rozhledu.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Vyhlídka z 26 m vysoké plošiny vysílače mob. operátora T-Mobile na obec Bílov. Vstup je možný po domluvě. 

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Nový zámek Studénka. Anglický park nabízí procházky a posezení pod vzácnými exotickými stromy. Dobu, kdy zde sídlila legionářská obchodní škola, připomíná kamenná mohyla před zámkem.

K Bíloveckému větrnému mlýnu

Od roku 1936 patří zámek i přilehlý park městu Studénka, která jej odkoupila od Hugo Blüchera. Dnes sídlí v budově Vagonářské muzeum, knihovna, základní umělecká škola a jiné společensky využívané prostory, např. obřadní síň.

 

Text a foto: Jiří Kucharz (Historicko-vlastivědný spolek v Odrách)

Finančně podpořeno z rozpočtu Moravskoslezského kraje

 

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27
2
28
2
29
2
30
2
1
2
2
2
3
3
4
2
5
2
6
2
7
2
8
2
9
3
10
2
11
2
12
2
13
2
14
2
15
2
16
5
17
3
18
2
19
2
20
2
21
2
22
2
23
4
24
2
25
2
26
2
27
2
28
2
29
2
30
2
31
2

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 62
TÝDEN: 427
CELKEM: 1011212